Moje první návštěva nemocnice / St Thomas' hospital

Jestli se v životě něčemu vážně vyhýbám, tak jsou to doktoři, zubaři, nemocnice, kadeřnice a policie. 

Policie u mě naštěstí moc nehrozí, jsem hodná holka.. kadeřnice taky ne, vlasy mám dlouhý jak týden, ale je to něco, s čím se dá žít, tak to neřeším.. ten zbytek navštěvuju jen, když je to vážný. No a včera se mi to stalo, musela jsem do nemocnice a víte co? Strávila jsem tam rovnou krásných 7 hodin!

Tak prosím pěkně, 2 dny zpátky mě trochu bolel nárt, ale šlo mi chodit normálně, tak jsem to klasicky neřešila, protože jsem velká holka žejo :D no jenže během dne se to horšilo a horšilo, až jsem nemohla na tu nohu došlápnout a zbytek dne v práci jsem prokulhala. Nevadí, přijela jsem domu, šla spát a byla jsem přesvědčená, že druhý den to bude fajn. No ale nebylo, bylo to ještě horší.. ale jak říkám, jsem velká holka, tak jsem jela do práce a pěkně si tam pokulhávala, jako by to byla normální věc. Nějak jsem neřešila, že mě to bolí, spíš jsem se cítila blbě, že usedávám hosty ke stolům a po cestě před nima hopsám, vypadalo to divně :D

No a dva moji kolegové už se na mě nemohli dívat, tak ukecali manažery, ať mě pustí domu (kéžby), tak mě poslali do nemocnice. Jenže já bez mámy k doktorům zásadně nechodím. A máma tu není. #mamánek

Měla jsem sto chutí se sebrat a jít domů a dělat, že jsem v nemocnici byla a že mi řekli, že je všechno fajn..ale přísahám vám, že to byla taková bolest, že jsem tam prostě fakt jela.. úplně sama, bylo mi hrozně, měla jsem vybitý mobil, neměla jsem tam žádnou společnost a upřímně říkám, že jsem se v životě necítila víc lonely, je to fakt hnusný pocit vědět, že nemáte nikoho.

V nemocnici jsem šla na recepci, kde jsem nahlásila svoje trápení, pán mi dal vyplnit formulář a dostala jsem čekací číslo jako se dává u nás třeba na poště a na úřadech a čekala jsem asi 20 minut. Když vyvolali moje číslo, šla jsem k paní, který jsem nahlasila co mě bolí, jak mě to bolí a odevzdala jsem ji svůj formulář, pak jsem chvilku počkala, dostala jsem vytisklý papír pro doktora a šla jsem do čekárny. Bylo tam varování, že čekací doba je 3-4 hodiny. Kdybych netrpěla na bolest, už bych se dávno sebrala a šla domů.

Po prvních 2 hodinách mě zavolala sestřička, vzala si mě do ordinace a ptala se mě, jak moc mě to bolí. Když jsem jí řekla, že hodně, vzala si můj nárt a začala mi ho mačkat, takže já si tam skoro načůrala do kalhot a to bylo vše, poslala mě zpátky do čekárny a že ať počkám na doktora. Díky moc.

Takže po dalších 3 hodinách mě zavolala jiná paní a ta mě vzala na rentgen. Ptala se mě, jak moc mě to bolí. Promačkala mi nohu. A poslala mě zpátky do čekárny, ať počkám na doktora. ÚŽASNÝ.

Mimochodem, měla jsem vybitý mobil. Neměla jsem společnost. Celou dobu jsem koukala do zdi a soustředila se na to, jak moc mě to bolí :D

No a po dalších 2 hodinách mě konečně zavolala sama paní doktorka, která se mě neptala, jak moc mě to bolí, ale řekla mi, že mám zlomenou kost v nártu a že jsem pako, protože jsem si tam měla dojít už dřív a rozhodně jsem s tím neměla chodit do práce. Dostala jsem berle, kterýma mě málem přetáhla, když jsem jí oznámila, že druhý den musím do práce, dala mi nějaký silný prášky na bolest a lékařskou zprávu, kterou musím vzít jinému doktorovi, který mi prej pravděpodobně nandá sádru. Díky nechci.

A to je vše, dojela jsem domů, bolestí nemohla usnout asi do 5 do rána a dnes se probudila ve stejném stavu jako doteď. Kecám, mám ke všemu ještě bolest dlaní z berlí, na kterých neumím chodit :D

by the way - nic jsem neplatila. žádný poplatek za prohlídku, ani za berle a ani za léky. to je jediný plus :D

Tak snad jste měli hezčí páteční večer / sobotní ráno!

a taky musím uznat, že z nemocnice je nádherný výhled na Big Bena :)

                                             Niky xxx

kde mě můžete sledovat:

instagram - smithnicole7

facebook - https://www.facebook.com/xnicolesmithxo/