proč s Gusem pořád tvrdneme v Londýně / #czechmex
mám trošku dejavu, protože jsem přesně tohle už jednou psala, ale bylo to bohužel v nevhodnou dobu a mohlo to způsobit dost problémů, tak jsem to druhý den smazala.
ne že by ted byl ten správný čas, ale rozhodně už to nemůže nikomu ublížit. víc, než už to ublížilo.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
myslím si, že už každej ví, že mám přítele Guse, mexičana. seznámili jsme se tady v Londýně, v mojí první "pořádný" práci, kde jsem dělala hostesku a on číšníka.
byl to první člověk, co se mi hned věnoval, vyptával se, zajímal se, radil mi, rozesmíval mě a zval mě někam ven. byl božskej od prvního dne, můj nejoblíbenější člověk v Bubbáči ( tak říkám Bubba Gumpu, kde jsme pracovali ).
pamatuju si, když mi řekl, že je to mexičan a já z toho byla úplně unešená a volala jsem to mámě, jako bych právě viděla ducha nebo něco takovýho.. nevím, jak vy, ale pro mě mexičani existovali jen v televizi - at už ve zprávách nebo ve filmech a seriálech typu narcos apod. a nikdy jsem si nepředstavila se s nějakým seznámit nebo nedej bože se s nějakým zasnoubit.
každopádně jsme se teda začali hodně bavit, chodit ven na různý akce a po pár měsících jsme měli první "rande", kdy jsme se sešli sami s tím, že za pár hodin musíme do Bubbáče vyzvednout zbytek grupy a půjde se někam pít. během těch pár hodin jsme seděli na lavičce a přísahám, že jsme nepřestali mluvit a když jsem zrovna nepovídala já, tak on a takhle to bylo asi 4 hodiny. neuvěřitelný, někdo mě vydržel poslouchat takhle dlouho a navíc ho to všechno zajímalo.. hahaha
od té doby jsme se scházeli den co den a když jsme se neviděli, tak jsme byli permanentně přilepení u telefonu a psali si, jako bychom bez sebe nemohli být. v životě mi nebylo líp. a tak když se blížil můj let do Prahy ještě s Natálií (kamarádka, co se mnou odjela do Londýna, ale už nejsme v kontaktu) nás napadlo pozvat Guse a ještě jednoho kamaráda s náma a já si to už celý plánovala, jak budeme u nás grilovat, ukážu mu Pražský Hrad bla bla bla. no a v tom přišla ta rána.
řekl mi, že se mnou letět nemůže, protože nemá papíry. to už jsem si fakt připadala, jako že se mi to celý zdá a nebo doopravdy koukám na film o mexičanech. jako jak, že nemá papíry? tak je blbej nebo co? viděla jsem, že je mu to hrozně líto, stydí se za to a taky se bál, že ho kvůli tomu opustím. ale mě v tu chvíli asi pořádně nedošlo, jaký to může mít následky a co to pro nás znamená..
neznamená to, že je kriminálník, ani jinak špatný člověk prosím vás.. znamená to jen, že byl před 5 lety úplně blbej.
ne že by ted byl ten správný čas, ale rozhodně už to nemůže nikomu ublížit. víc, než už to ublížilo.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
myslím si, že už každej ví, že mám přítele Guse, mexičana. seznámili jsme se tady v Londýně, v mojí první "pořádný" práci, kde jsem dělala hostesku a on číšníka.
byl to první člověk, co se mi hned věnoval, vyptával se, zajímal se, radil mi, rozesmíval mě a zval mě někam ven. byl božskej od prvního dne, můj nejoblíbenější člověk v Bubbáči ( tak říkám Bubba Gumpu, kde jsme pracovali ).
pamatuju si, když mi řekl, že je to mexičan a já z toho byla úplně unešená a volala jsem to mámě, jako bych právě viděla ducha nebo něco takovýho.. nevím, jak vy, ale pro mě mexičani existovali jen v televizi - at už ve zprávách nebo ve filmech a seriálech typu narcos apod. a nikdy jsem si nepředstavila se s nějakým seznámit nebo nedej bože se s nějakým zasnoubit.
každopádně jsme se teda začali hodně bavit, chodit ven na různý akce a po pár měsících jsme měli první "rande", kdy jsme se sešli sami s tím, že za pár hodin musíme do Bubbáče vyzvednout zbytek grupy a půjde se někam pít. během těch pár hodin jsme seděli na lavičce a přísahám, že jsme nepřestali mluvit a když jsem zrovna nepovídala já, tak on a takhle to bylo asi 4 hodiny. neuvěřitelný, někdo mě vydržel poslouchat takhle dlouho a navíc ho to všechno zajímalo.. hahaha
od té doby jsme se scházeli den co den a když jsme se neviděli, tak jsme byli permanentně přilepení u telefonu a psali si, jako bychom bez sebe nemohli být. v životě mi nebylo líp. a tak když se blížil můj let do Prahy ještě s Natálií (kamarádka, co se mnou odjela do Londýna, ale už nejsme v kontaktu) nás napadlo pozvat Guse a ještě jednoho kamaráda s náma a já si to už celý plánovala, jak budeme u nás grilovat, ukážu mu Pražský Hrad bla bla bla. no a v tom přišla ta rána.
řekl mi, že se mnou letět nemůže, protože nemá papíry. to už jsem si fakt připadala, jako že se mi to celý zdá a nebo doopravdy koukám na film o mexičanech. jako jak, že nemá papíry? tak je blbej nebo co? viděla jsem, že je mu to hrozně líto, stydí se za to a taky se bál, že ho kvůli tomu opustím. ale mě v tu chvíli asi pořádně nedošlo, jaký to může mít následky a co to pro nás znamená..
o pár týdnu později, jelikož jsem nad tím neustále přemýšlela mě napadlo, že bych mu nabídla, ať si mě vezme a vyřešíme to takhle. proste mu čistě přátelsky a jen papírově pomůžu a i kdyby to mezi námi nedej bože nevyšlo, tak to nevadí, on bude mít všechno v pořádku a já se stejně nikdy vdávat doopravdy nechci.
hahaha to jsem prohlásila v roce 2017.
neznamená to, že je kriminálník, ani jinak špatný člověk prosím vás.. znamená to jen, že byl před 5 lety úplně blbej.
v roce 2014 sem totiž přijel na 6 měsíční turistický víza za kamarádem. jenže se mu tu zalíbilo, našel si brigádu, protože mu docházeli peníze a co si budem - oproti mexicu tady jsou jiný výplaty, že jo..
jenže mu po těch prvních 6 měsících propadly víza a on nějak nepřemýšlel nad tím to vyřešit, protože měl jak práci, tak bydlení.. a když už mu to po pár letech začalo docházet, že teď je tu vlastně zaseklej, tak už bylo pozdě a on se rozhodl, že se vrátí si to nějak vyřešit do mexica. ale pak poznal mě a nikam neodjel...
no a tak jsme tu teď takhle zaseklý spolu. už 2,5 roku.
pokračování příště.. :)
Niky xxx
Komentáře
Okomentovat