jdeme si povídat? / zkušenosti v nové supr práci .
všechny vás moc zdravím a děkuju vám, že i přes to, jak to tady flákám, tak tu stejně pořád jste a moje žvásty čtete :D
chtěla bych se svěřit a taky prostě jenom vypsat, protože většinou, když to publikuju, tak mi začne být líp a tak nějak se hecnu k tomu začít se sebou něco dělat.
je konec května, je tu krásně, mám v sobě už druhý aperol (konečně jsem ho začala zase pít od té doby, co jsem po něm před rokem a půl celou noc prozvracela -( ale ok, to jsem vypila 2 prosseca a jeden aperol sama během pár hodin , fuj ) , sedím na terase a je mi fajn.
nebo mi není fajn? já vlastně ani nevím.
před měsícem jsem skončila v práci, pracovala jsem v restauraci kousek od baráku jako servírka, ale už mi z toho hrabalo, nebavilo mě furt dokola lidi obsluhovat a lítat jak oni pískaj plus se k nám management choval strašně a já si říkala, že to přece nemám zapotřebí, že jo? jsem silná a nezávislá žena, nikdo mi nebude srát na hlavu hahahaa... stejně jsem servírku nikdy dělat nechtěla a teď byl nejvhodnější čas to ukončit, protože nájem mám zaplacený na 6 měsíců dopředu a ještě k tomu mám něco našetřeno, tak se nemusím stresovat penězma, ne? a myslela jsem si, jak bude easy si najít práci, která by mě bavila, takže jdu do toho.
no a ono hovno. o měsíc později furt nemám nic, začínám si připadat místo jako silná a nezávislá žena spíš jako silnej dement, kterej je absolutně neschopnej, protože nemám žádný degree a vlastně ani zkušenosti. jediný co umím je rozlejvat lidem vodu z vodovodu. vlastně ani to ne, protože se mi klepou ruce a většinou to vyliju.
už se i cítím blbě, protože všichni okolo mě jsou věčně v práci a já tu svojí furt hledám.
před 3 týdny jsem byla na pár dní v praze a mezitím mi napsala kamarádka z práce, jestli s ní nechci na nějakou akci, kde jakože nabíraj lidi na pozici korporátní ( je to tak česky? ) recepční do právnických firem apod. , tak jsem šla. hned mě vzali, všechno bez problémů a teď jen čekat, až se mi ozvou s nějakou nabídkou, protože to bude každý den jinak, budu střídat firmy atd., tak jsem se i těšila. před pár dny se mi ozvali s tím, že mají nového klienta a je to kadeřnický salon, kde potřebujou recepční na pár dní, tak jestli to chci. samozřejmě jsem kejvla, protože moje máma má salon, tak ráda něco okoukám a přiučím se a pošlu to dál, že jo? no a tak jsem tam druhý den šla.
prosim vás, ten salon byl v Notting Hill, určitě víte, že to je jedna z nejdražších částí Londýna na žití a tak a ten salon s těma lidma v něm mi trošku připomínal Orange County v amerických filmech. tyvole to byla komedie. paní majitelka byla typická plastická figurka s tak šíleně zlou povahou, až mi jí bylo líto. bylo mi řečeno, že mám 10 min na to, se naučit jména všech lidí, co jsou na ten daný den zarezervovaný a pak mi ukáže jejich fotky ( jsou to stálí klienti, po každým střihu si je fotěj ), abych se naučila jak vypadají, protože až je uvidím přicházet ke dveřím, musím letět jim otevřít, přivítat je jménem a dát jim dvě pusy na tvář. nedělám si srandu! potom je musím usadit ke stolu, PRAVOU rukou jim nalejt vodu ( jsem levačka, ale to jí nezajímá ), přinést ořechy a po chvíli je usadit ke zrcadlu té dané stylistky, kterou oni si vyberou. až je usadím, musím si s nima přesně 7 minut povídat ( jestli s nima nemám co říct ? nezájem ) a nabídnout jim kafe nebo něco. to jim uvařím a konverzace musí další 3 minuty pokračovat. když s nima mluvím, má pravá ruka musí být na jejich ramenou, aby cítili, jak moc si jich vážím a celou tu dobu, co budu tohle všechno dělat musím v levé ruce držet štěně bišonka paní majitelky.
NEDĚLÁM SI PRDEL.
po 22 minutách týhle užásný komedie mě paní majitelka poslala domů se převlíknout do TEPLÁKŮ, protože na ní moje šaty byly moc krátký a taky mě požádala, abych si sundala makeup.
pozn. nosím jen makeup, pudr, řasenku a rtěnku. žádný nalepený řasy, linky apodobně. a taky se mě zeptala, jestli je opravdu nutný mít na sobě ty brejle ( myslela moje dioptrický ).
no takže asi takhle nějak to se mnou momentálně vypadá a já přemýšlím, že se půjdu někam zahrabat.
no je toho trochu víc, ale já vás nechci unavit takhle brzo, takže já si jdu nalejt další aperol a brzo vám řeknu pokračování :D
mějte hezkej den, važte si svých prací, rodin a kamarádů a mějte se prostě fajn
Nikyyyy xxx
chtěla bych se svěřit a taky prostě jenom vypsat, protože většinou, když to publikuju, tak mi začne být líp a tak nějak se hecnu k tomu začít se sebou něco dělat.
je konec května, je tu krásně, mám v sobě už druhý aperol (konečně jsem ho začala zase pít od té doby, co jsem po něm před rokem a půl celou noc prozvracela -( ale ok, to jsem vypila 2 prosseca a jeden aperol sama během pár hodin , fuj ) , sedím na terase a je mi fajn.
nebo mi není fajn? já vlastně ani nevím.
před měsícem jsem skončila v práci, pracovala jsem v restauraci kousek od baráku jako servírka, ale už mi z toho hrabalo, nebavilo mě furt dokola lidi obsluhovat a lítat jak oni pískaj plus se k nám management choval strašně a já si říkala, že to přece nemám zapotřebí, že jo? jsem silná a nezávislá žena, nikdo mi nebude srát na hlavu hahahaa... stejně jsem servírku nikdy dělat nechtěla a teď byl nejvhodnější čas to ukončit, protože nájem mám zaplacený na 6 měsíců dopředu a ještě k tomu mám něco našetřeno, tak se nemusím stresovat penězma, ne? a myslela jsem si, jak bude easy si najít práci, která by mě bavila, takže jdu do toho.
no a ono hovno. o měsíc později furt nemám nic, začínám si připadat místo jako silná a nezávislá žena spíš jako silnej dement, kterej je absolutně neschopnej, protože nemám žádný degree a vlastně ani zkušenosti. jediný co umím je rozlejvat lidem vodu z vodovodu. vlastně ani to ne, protože se mi klepou ruce a většinou to vyliju.
už se i cítím blbě, protože všichni okolo mě jsou věčně v práci a já tu svojí furt hledám.
před 3 týdny jsem byla na pár dní v praze a mezitím mi napsala kamarádka z práce, jestli s ní nechci na nějakou akci, kde jakože nabíraj lidi na pozici korporátní ( je to tak česky? ) recepční do právnických firem apod. , tak jsem šla. hned mě vzali, všechno bez problémů a teď jen čekat, až se mi ozvou s nějakou nabídkou, protože to bude každý den jinak, budu střídat firmy atd., tak jsem se i těšila. před pár dny se mi ozvali s tím, že mají nového klienta a je to kadeřnický salon, kde potřebujou recepční na pár dní, tak jestli to chci. samozřejmě jsem kejvla, protože moje máma má salon, tak ráda něco okoukám a přiučím se a pošlu to dál, že jo? no a tak jsem tam druhý den šla.
prosim vás, ten salon byl v Notting Hill, určitě víte, že to je jedna z nejdražších částí Londýna na žití a tak a ten salon s těma lidma v něm mi trošku připomínal Orange County v amerických filmech. tyvole to byla komedie. paní majitelka byla typická plastická figurka s tak šíleně zlou povahou, až mi jí bylo líto. bylo mi řečeno, že mám 10 min na to, se naučit jména všech lidí, co jsou na ten daný den zarezervovaný a pak mi ukáže jejich fotky ( jsou to stálí klienti, po každým střihu si je fotěj ), abych se naučila jak vypadají, protože až je uvidím přicházet ke dveřím, musím letět jim otevřít, přivítat je jménem a dát jim dvě pusy na tvář. nedělám si srandu! potom je musím usadit ke stolu, PRAVOU rukou jim nalejt vodu ( jsem levačka, ale to jí nezajímá ), přinést ořechy a po chvíli je usadit ke zrcadlu té dané stylistky, kterou oni si vyberou. až je usadím, musím si s nima přesně 7 minut povídat ( jestli s nima nemám co říct ? nezájem ) a nabídnout jim kafe nebo něco. to jim uvařím a konverzace musí další 3 minuty pokračovat. když s nima mluvím, má pravá ruka musí být na jejich ramenou, aby cítili, jak moc si jich vážím a celou tu dobu, co budu tohle všechno dělat musím v levé ruce držet štěně bišonka paní majitelky.
NEDĚLÁM SI PRDEL.
po 22 minutách týhle užásný komedie mě paní majitelka poslala domů se převlíknout do TEPLÁKŮ, protože na ní moje šaty byly moc krátký a taky mě požádala, abych si sundala makeup.
pozn. nosím jen makeup, pudr, řasenku a rtěnku. žádný nalepený řasy, linky apodobně. a taky se mě zeptala, jestli je opravdu nutný mít na sobě ty brejle ( myslela moje dioptrický ).
no takže asi takhle nějak to se mnou momentálně vypadá a já přemýšlím, že se půjdu někam zahrabat.
no je toho trochu víc, ale já vás nechci unavit takhle brzo, takže já si jdu nalejt další aperol a brzo vám řeknu pokračování :D
mějte hezkej den, važte si svých prací, rodin a kamarádů a mějte se prostě fajn
Nikyyyy xxx
Dlouho jsem se tak nezasmála :D a naprosto chápu - po pár letech v pozici domestic couple pro boháče, šlechtu apod. si to dokážu dost živě představit. Předpkládám, že mamce nic z toho nedoporučíš? :)) Mimochodem hlavu vzhůru, něco se určitě najde!
OdpovědětVymazatteď už se tomu taky směju, ale v tu chvíli, co jsem tam byla jsem nevěděla, jestli mám brečet a nebo prostě utéct :D
Vymazatdomestic couple pro boháče? nikdy jsem to neslyšela, co to je? a mamce nedoporučím vůbec nic hahaha, možná tak ať se tomu salonu vyhne obloukem :D
děkuju! :)