nezvládám své myšlenky

mě se asi zbláznil mozek.

já mám neskutečně moc myšlenek v hlavě, fakt mi to tam jede o 106, nemůžu z toho v noci ani spát, ale pak ve finále nic nikam nedotáhnu a zůstanu jen o tom snění, máte to taky někdo tak? co mám dělat?

já se třeba ráno probudím a tím, že teď nemám práci, tak si naplánuju den tak, že napíšu tenhle a tenhle článek, upravím tyhle fotky, budu se učit marketing ( zaplatila jsem si online kurz ), pak španělštinu, půjdu cvičit a uvařím. no a ve finále jdu jen cvičit a uvařím. zbytek těch věcí neudělám i přes to, že na ně budu celej den myslet..

dál si chci udělat nějaký plány do budoucna a řídit se jima, miluju plánovat a organizovat a všechno si někam hezky vypisovat, tak to udělám a pak na to v tom sešitu/diáři prostě zapomenu. no a za půl roku to otevřu a říkám si: jee aha, já už chtěla mít dávno hotový tohle, tohle a tohle a nemám NIC. 

strašně rychle se z něčeho nadchnu, chci to všechno hned vyřizovat a zařizovat, v hlavě si to celý naplánuju a představuju si to úplně božsky, že jsem fakt nadšená a pak z toho sejde, nevěřim si a myslim, si, že by to stejně nevyšlo, tak proč se pokoušet, žejo? to je šílený. a vím, že se říká, že si prostě za svejma snama máte jít, ale co to vlastně znamená?

moje maminka má v praze salon, vyrábí vlastní kosmetiku a já vím, že je to úplná pecka, tak bych to chtěla nějak zpropagovat i tady v anglii, nabízet to do salonů, udělat stránky jako eshop, kde by se to prodávalo plus bych ji to i vyráběla, protože by to asi nestíhala. a co dělám? nic, mažu si těma krémama ruce.

chci si koupit dodávku a předělat ji na obytňák a jít procestovat svět. co dělám? nic, závidím lidem na instagramu, co to tak mají a užívaj si to.

chtěla bych nějakou malou chatičku, kterou bych úplně vymazlila, udělala z ní něco neskutečnýho a pronajímala bych ji. a co dělám? opět nic.

no a taky bych se chtěla hodně věnovat tomu mýmu blogu, psát fakt všechno, co mě kdy napadne a dokud je to čerstvý a nějak ho zviditelnit, ať mám nějakou svoji komunitu lidí a budou to rádi číst a sledovat mě. a co dělám? nic. protože se nechci lidem cpát a vypadat jako že toužím po pozornosti.

dává to vůbec smysl nebo jsem úplný hovado? chci toho tolik, že už si to nezvládám ani pamatovat, protože tohle zdaleka není všechno.. no a nedělám z toho ani jednu věc, mám prostě nějakej blok, kterej doufám jednou půjde překonat, protože si pamatuju, že ten stejnej blok jsem měla i se založením blogu a o pár let později jsem to udělala..

ACHJO.