Tak jsme tu!
Ahooj, tak se zase hlásím a tentokrát už z Londýna! :)
Už jsme tu teda druhý den, ale já se k tomu vážně dřív nedostala..měly jsme to docela hustý..ale začnu hezky odzačátku :D
To ráno, než jsem jela na letiště bylo vážně nejhorší..loučila jsem se ségrou, mámou a pejskama a přísahám, že mě v životě nic tolik nebolelo.. vyzvedla mě kamarádka (Kristý), protože já nechtěla mít v paměti mámu uplakanou na letišti, jak ji tam opouštím :D a vyrazily jsme.
Hned na letišti jsem měla problém s kuframa, jeden byl moc těžký,takže jsem ho tam uprostřed letiště musela otvírat a přeházet pár věcí do druhého kufru, výborný :D
Let v poho, jen jsme umíraly hlady a nic nám nedaly!! Po příletu jsme si vzaly každá svoje obrovský, těžký kufry a šly jsme si dát kafe a objednat UBER. Poprvé v životě. Poprvé v Londýně. No takže pán, co nás měl vyzvednout nás nemohl najít, takže na nás půl hodiny křičel do telefonu, jakože fakt křičel a byl agresivní, takže po té půl hodině jsme to zrušily...jako je to od nás asi zlý, ale my se ho fakt bály a stejně jsme se za boha nemohli najít. Tak ať si škubne, Po tomhle jsme se další půlhodinu zoufale řehtaly před letištěm a vymýšlely, co dál.. tak že asi pojedeme vlakem a nebo metrem, protože na UBER kašleme.. no nekašleme, zkusily jsme to znovu, jelikož v metru bychom se s těma kuframa zbláznily, každá z nás táhla 50kg, au. Přijel pan Ernesto v Priusu a samozřejmě se nám tam nevešly kufry, takže si máme objednat UBER XL.. jasně, takže do třetice všeho dobrého.. přijel pan Mohamad ve Fordu Galaxy, nabral nás a jeli jsme. K O N E Č N Ě .
Přijely jsme před domek a zjistily, že naše airbnb studio je v posledním patře, což bychom ještě snesly, ale kdybyste viděly ty schody??? Nic užšího jsem v životě neviděla, tak si představte, jaká to byla makačka ty kufry vynést (dnes nás brutálně bolí bicáky :D).
No nic, převlékly jsme se, daly si deodorantovou sprchu a vyrazily do víru velkoměsta.. samozřejmě začalo pršet. A Natálka si s sebou samozřejmě vzala jen jedny boty, které měla totálně promočený, čvachtaly ji v ní nohy a udělaly se jí puchýře :D :D jako já nám tleskám..asi si koupíme deštník.
Po cestě jsme se asi 3x ztratily a taky jsme potkaly kluka, co si s námi začal jen tak povídat a začal se ptát Natálky na úplně random otázky typu: ohodnoť se na stupnici 1-10 jak moc jsi dobrodružná apod..pak na ní chtěl číslo a tak jsme vzaly dráhu. Vešly jsme do PRETu a vzaly si známý ginger shot a kafe, které nám barista dal "on the house" , tak to nám udělalo radost :))
Po cestě zpátky jsme obě strašně potřebovaly čůrat, neměly jsme si kam dojít a jelikož jsme chytly náladu, že jsme se všemu jen tlemily, tak zadržet to byl velký problém :D
Tady máte pár fotek :)
to je náš vchod..
naše stanice metra
Chinatown
a náš milovaný BIg Ben :)
Tak se tu mějte krásně, zase se ozvu:)
Už jsme tu teda druhý den, ale já se k tomu vážně dřív nedostala..měly jsme to docela hustý..ale začnu hezky odzačátku :D
To ráno, než jsem jela na letiště bylo vážně nejhorší..loučila jsem se ségrou, mámou a pejskama a přísahám, že mě v životě nic tolik nebolelo.. vyzvedla mě kamarádka (Kristý), protože já nechtěla mít v paměti mámu uplakanou na letišti, jak ji tam opouštím :D a vyrazily jsme.
Hned na letišti jsem měla problém s kuframa, jeden byl moc těžký,takže jsem ho tam uprostřed letiště musela otvírat a přeházet pár věcí do druhého kufru, výborný :D
Let v poho, jen jsme umíraly hlady a nic nám nedaly!! Po příletu jsme si vzaly každá svoje obrovský, těžký kufry a šly jsme si dát kafe a objednat UBER. Poprvé v životě. Poprvé v Londýně. No takže pán, co nás měl vyzvednout nás nemohl najít, takže na nás půl hodiny křičel do telefonu, jakože fakt křičel a byl agresivní, takže po té půl hodině jsme to zrušily...jako je to od nás asi zlý, ale my se ho fakt bály a stejně jsme se za boha nemohli najít. Tak ať si škubne, Po tomhle jsme se další půlhodinu zoufale řehtaly před letištěm a vymýšlely, co dál.. tak že asi pojedeme vlakem a nebo metrem, protože na UBER kašleme.. no nekašleme, zkusily jsme to znovu, jelikož v metru bychom se s těma kuframa zbláznily, každá z nás táhla 50kg, au. Přijel pan Ernesto v Priusu a samozřejmě se nám tam nevešly kufry, takže si máme objednat UBER XL.. jasně, takže do třetice všeho dobrého.. přijel pan Mohamad ve Fordu Galaxy, nabral nás a jeli jsme. K O N E Č N Ě .
Přijely jsme před domek a zjistily, že naše airbnb studio je v posledním patře, což bychom ještě snesly, ale kdybyste viděly ty schody??? Nic užšího jsem v životě neviděla, tak si představte, jaká to byla makačka ty kufry vynést (dnes nás brutálně bolí bicáky :D).
No nic, převlékly jsme se, daly si deodorantovou sprchu a vyrazily do víru velkoměsta.. samozřejmě začalo pršet. A Natálka si s sebou samozřejmě vzala jen jedny boty, které měla totálně promočený, čvachtaly ji v ní nohy a udělaly se jí puchýře :D :D jako já nám tleskám..asi si koupíme deštník.
Po cestě jsme se asi 3x ztratily a taky jsme potkaly kluka, co si s námi začal jen tak povídat a začal se ptát Natálky na úplně random otázky typu: ohodnoť se na stupnici 1-10 jak moc jsi dobrodružná apod..pak na ní chtěl číslo a tak jsme vzaly dráhu. Vešly jsme do PRETu a vzaly si známý ginger shot a kafe, které nám barista dal "on the house" , tak to nám udělalo radost :))
Po cestě zpátky jsme obě strašně potřebovaly čůrat, neměly jsme si kam dojít a jelikož jsme chytly náladu, že jsme se všemu jen tlemily, tak zadržet to byl velký problém :D
Tady máte pár fotek :)
to je náš vchod..
naše stanice metraChinatown
a náš milovaný BIg Ben :)
Tak se tu mějte krásně, zase se ozvu:)
Komentáře
Okomentovat